Stačí vyťukat čtyřmístný kód. Dveře se otevřou. Vklouzneme dovnitř a rychle je za sebou zase zavřeme. Realitu necháme za nimi. Od snu nás dělí ještě plachta, velmi chytré (jako ostatně spousta malých detailů v celém hotelu), můžeme se tak nejprve osvěžit v koupelně, aniž bychom narušili začátek hry a vstoupili do pokoje samotného. Pokoje s… Pokračovat ve čtení Anybody
Dolce far niente
Zjistila jsem, že jsem poslední dobou strašně netrpělivá. Neumím čekat a chvíli jen tak neposedím. Místo abych si vychutnala sladké nicnedělání, jsem naprosto bezmocná. Uvědomila jsem si to minulý týden, když mi těsně před nosem ujel autobus z Bořislavky na Přední Kopaninu a další měl jet za 20 minut. 20 minut! Krátká doba, například když… Pokračovat ve čtení Dolce far niente
Madam Nesnesitelná
Je to tu. Máme s Cyrilem covid. Jednou to stejně přijít muselo. Už jsme týden doma a dobrý, to nejhorší máme za sebou, jednodenní teplota, trochu kašel, zahlenění a únava, ale chuť i čich máme a celkově jsme to zvládli jako chřipku. Takže dobrý. Ale už jsme týden zavření doma a to dobrý není. Přesně… Pokračovat ve čtení Madam Nesnesitelná
Den sesterství
22. února se slaví Den sesterství, známý také jako Den zamyšlení a tak se zamyslím nad sesterstvím. Nemluvím teď o pokrevním sourozenci, ale o těch, které jsem získala ve skautu. Náš oddíl byl ryze dívčí a přestože jsme měli několik spřátelených chlapeckých oddílů, na většinu výprav a náš tábor jezdily samé holky. Až na pana… Pokračovat ve čtení Den sesterství
Děda
Minulý týden zavolal taťa a výjimečně nechtěl poradit slovo do křížovky. Manažerským hlasem mi oznámil: ,,Peťo, děda umřel.“ Neumřel na covid, ani s covidem, byl prostě starej a v domově důchodců se mu zastavilo srdce. Je to smutný, ale pro všechny je to tak lepší, protože domovy důchodců nejsou pěkný místa, i když se o… Pokračovat ve čtení Děda
Rekapitulace
Už je to tak, jsem člověk, který rád bilancuje a letos je to obzvlášť třeba, protože zatímco většina lidí bude na rok 2020 vzpomínat jako na rok na hovno, já musím říct, že mně se nezvykle vyvedl. Že by to bylo tím, že jsem si v lednu stanovila, že tohle bude rok Petry? Nebo snad… Pokračovat ve čtení Rekapitulace
Výkřik!
Stalo se to, čeho jsem se tolik obávala... Minulý příspěvek jsem zakončila výčtem zvířátek, která už se nám prohnala přes kopaninský dvorek. To bylo ještě venku. Z bezpečí za oknem jsem pozorovala kočku, jak číhá na sýkorky. Jenomže... Přišla zima, přišel mráz, kam se ptáčku, kam schováš. Jo, kdyby ptáček! Je dobře známo, že na… Pokračovat ve čtení Výkřik!
Paní domu
Už jsem skoro úplně přestěhovaná. Dlouho jsem psaní tohoto příspěvku odkládala, protože jsem to nechtěla zakřiknout. Ale teď už zbývá poslední měsíc, než nadobro odevzdám klíče od garsonky, kde jsem strávila tři roky a kde jsem toho tolik prožila. Co na tom, že mě tam vykradli. Napsala jsem tam knihu, strávila první měsíc karantény, zažila… Pokračovat ve čtení Paní domu
Podzimní binge watching
Bez ohledu na karanténu, není nad to zůstat někdy pěkně doma za pecí a užít si trochu toho podzimního hygge: HDMI kabel k velké obrazovce, dvě letní zahradní lehátka překrytá dekou, strategicky umístěný stolek s občerstvením a celkem 3 zážitky: 1. EMILY IN PARIS: Netflix pro mě nachystal tento napudrovaný seriál, že by se mi… Pokračovat ve čtení Podzimní binge watching
Ženy vpřed
Máme tu další karanténu a je to znát, lidi už z nudy neví, co by... Řekněte, jaké asociace ve vás vyvolává tento obrázek, ten červeně zakroužkovaný? Zdroj: decathlon.cz Máte chuť začít běhat? Koupit si něco od nás z Decathlonu? Nebo snad máte pocit, že muži ztrácí půdu pod nohama, což by v nich mohlo vyvolat… Pokračovat ve čtení Ženy vpřed
Baštanka bloguje 