Úvahy a inspirace

Stars HOllomouc

O Olomouci už jsem tady na blogu jednou psala. Na město, kam jsem se vracela jen na víkend, se však teď dívám jinýma očima a hlavně v jiném kontextu. Už nejsem jen víkendový lufťák, jsem zase obyvatelka města. Olomouc jsem nikdy úplně neopustila, ale zároveň jsem tu 10 let soustavně nežila. Neměla jsem přehled o… Pokračovat ve čtení Stars HOllomouc

Úvahy a inspirace

Dárky

Jak už jsem avizovala na sociálních sítích, ten vůbec nejkrásnější dárek ze všech dárků a všech Vánoc vůbec je letos synovec, který se měsíc před Štědrým vyklubal na svět. Všechny ostatní dárky jsou v porovnání s tímto dárečkem jen mrzké zbytečnosti (i když prádélko z Paonu, jak jinak než od maminky, a panákové skleničky od… Pokračovat ve čtení Dárky

Úvahy a inspirace

Banán v čokoládě

Ve skvělé knížce Women don’t owe you pretty od neméně skvělé Florence Given jsem narazila na termín fatophobia. V kontextu knížky jde o hejtování tlustých lidí, což Florence rázně odsuzuje. Ve mně to spíš vyvolalo úvahu nad tím, jak se my holky pořád tak děsně bojíme, že ztlousneme a kdy už si konečně přestaneme nechat… Pokračovat ve čtení Banán v čokoládě

Úvahy a inspirace

Seriálové spisovatelky

Nejlepší na tom, když člověk musí ležet v posteli a nic nedělat je, že se může věnovat binge watchingu a necítit se provinile za promarněný čas při každé další epizodě seriálu. Nemusí stihnout zastavit uprostřed těch pěti vteřin, než se spustí nová epizoda, a jít už konečně spát nebo dělat něco produktivního. Může beztrestně rovnou… Pokračovat ve čtení Seriálové spisovatelky

Úvahy a inspirace

Idoly

„Já ty celebrity zase až tak nežeru, ale tihle dva jsou sledování hodní“. Takto jsem okomentovala storýčko z koncertu Emmy Smetany a Jordana Haje. Vytvořili totiž tak upřímně intimní a jedinečnou atmosféru na stmívající se střeše Radosti, že jsme s mužem odcházeli příjemně okouzleni. Kdybych měla ještě svůj dětskej pokojíček, pověsila bych si Emmu na… Pokračovat ve čtení Idoly

Úvahy a inspirace

Paní domu

Už jsem skoro úplně přestěhovaná. Dlouho jsem psaní tohoto příspěvku odkládala, protože jsem to nechtěla zakřiknout. Ale teď už zbývá poslední měsíc, než nadobro odevzdám klíče od garsonky, kde jsem strávila tři roky a kde jsem toho tolik prožila. Co na tom, že mě tam vykradli. Napsala jsem tam knihu, strávila první měsíc karantény, zažila… Pokračovat ve čtení Paní domu