Nezařazeno

Výlov

Musím se přiznat, nějak na mě padla podzimní deprese.

Nechce se mi vstávat, nechce se mi oblékat, nechtějí se mi čistit zuby, ani vymýšlet, co si dám na snídani… Když mi ráno zazvoní budík, připadám si ještě slabší, než když jsem večer uléhala ke spánku. V autobuse do práce bezmyšlenkovitě čumím z okna a v práci se musím nastartovat už ráno kafem (přestože kafe normálně zase až tak moc nepiju), abych vůbec dokázala zapnout počítač.

Není potom nic lepšího než víkend a na víkend jet domů, za maminkou a na výlov. Výlov rybníka na Potštátě je skoro rodinná tradice. Rybník patří našim dobrým známým a každý rok se u něj na začátku listopadu shledáváme, aby muži navlékli prsačky a probudili v sobě lovecké a zabijácké instinkty, zatímco ženy vaří svařák a guláš a smaží v polní kuchyni čerstvě vylovené kapry. Což je mimochodem velká lahůdka a takhle by měl svět bojovat proti přílišné konzumaci masa a jeho nešetrnému zpracování. Vegetariánství planetu nezachrání. Zato domácí chovy, kde vidím, co si ulovím a taky to hned po zabití sním, to má svou logiku. Ale tento příspěvek nemá být o ekologii ani vegetariánství.

Nejlepší část výlovu je, když výlov skončí a my, prokřehlí, jedeme k našim známým. Mají dům, který vybudovali vyloženě s tím, že se v něm jednou bude scházet spousta lidí. Zatopí se v krbu, na stole je stále spousta jídla, hostitelka je ta nejlepší, co znám, v její domácnosti nikdy nic nechybí a všichni jsou vítání. Vytahují se ta nejlepší vína a nejlepší historky a je nám všem moc dobře.

Již splývají rozdíly mezi dospěláky a námi dětmi, už se všichni bavíme o práci, už dávno ne o studiu, ukazují se fotky miminek, ze svateb a ze staveb, má to své kouzlo, je to koloběh života, je to skoro dojemné. U krbu s vínem podléhám určité nostalgii. Na chvíli usedám ke stolu vedle chlapce, který je tu letos poprvé, kamarád kamaráda, je tu taky sám a tak se chvíli socializujeme. Je sympatický, je to jeden z můžu, který se nejvíce oháněl v požeráku, což jsou přesně ty kvality, které nyní doceňuji. U stolu neustále kontroluje hladinu vína ve skleničkách dam a hbitě dolévá. Samozřejmě, že po něm nic nechci, není ani odtud a opravdu nejsem ještě tak zoufalá, abych hned vytahovala podběrák na každého kapra, který uvízne v bahně okolo mě. Měním pozici u stolu a bavím se chvíli i s ostatními starými známými, chlapec zatím baví dvě vdané dámy, které očividně také oceňují jeho mužné kvality. Nakonec v jejich přítomnosti setrvává a já se mu ani nedivím. Dvě velmi hezké čtyřicátnice, bez manželů (o to hezčí), chtějí se potěšit pohledem na mladého urostlého chlapce. Navíc se na rozdíl ode mě jely převléknout domů z rybího oblečení a tak jsou svěží, zatímco mně je parfémem vyuzení od ohně a na rukávech od mikiny mám zaschlou kapří krev smíchanou s moukou. Dostávám se do stavu, kdy mi každý další doušek vína neprospívá a přepadají mě úvahy. Proč tu dnes nejsem jako ryba ve vodě? Proč jsem kdesi uvízla? Chápu, že přítomné dvacítky mají lepší tvary. Chápu, že přítomné čtyříctky se chtějí jen pobavit a nemají žádná očekávání. V moři je prý ještě spousta ryb. Želbohu tohle je rybník. Je po výlovu, vypuštěno, kapři v kádích na prodej (dvacítky) nebo naporcování (zadané čtyříctky). Na třicítky už nezbývá místo, zoufale o sebe pleskají ploutvemi v posledních kalužích, lapají po vzduchu a doufají, že je ještě někdo vytáhne.

Ale ne, nebudu zahořklá, taky beztak jednou budu tou čtyřicátnící, dravou štikou, která si ráda smlsne na mladém okounkovi. Anebo budu jako Emma Watson, která se nedávno dala slyšet, že není single, ale self-partnered. To znamená, že na sebe nenechá tlačit společností, aby se stala manželkou a matkou. Je sama sobě nejlepší partnerkou. Taky bych sama sobě byla ideálním parťákem, kdybych byla tou Petrou, kterou chci být a kterou mám ráda. Ale tou teď nejsem, teď jsem podzimní Petra. Pesimistická, popudlivá, protivná a plačtivá.

Teplé ponožky, huňatý svetr, nová řada seriálu na Netflixu a italské víno, které si šetřím na zvláštní příležitosti. On se ten rybník zase napustí.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s