Hledá se lassie

Mám velké štěstí, že jsem ještě natolik mladá, že mám kamarády na Erasmu. Můžu si tak zajet na prodloužený víkend třeba do Glasgow.

Glasgow je moc hezké město, i když všichni říkají, že vedle Edinburghu je hnusné a průmyslové. Do Edinburghu jsem se nedostala, tak nemůžu posoudit, ale Glasgow rozhodně taky stojí za to. Přinejmenším místní pivo Tennent’s je velmi lahodné. S jídlem už je to trochu těžší. Bacha na něco, co se jmenuje black pudding. S pudingem to nemá nic společného. Není to sladké a přestože to chutná celkem dobře, nepátrejte po tom, co to je. Jakmile to zjistíte, okamžitě vám to chutnat přestane, pokud tedy zrovna nejste milovník zabijačky. Jo a taky bacha na scone. Pokud si objednáte fruit scone a představujete si nadýchaný ovocný koláček, tak jste na omylu. Nejprve vám donesou mazací nůž a vzápětí obyčejnou housku s miniaturním plastovým balením marmelády.

Bacha taky na nevyvezené odpadky u kolejních popelnic. Kamarádka se nás snažila upozornit:
„Sem občas chodí veverky a taky někdy (v tu chvíli kolem proběhl pár pěkně vypasených jezevčíků), potkani.“
Leknutím jsem málem pustila do kalhot. Za faunou a flórou je rozhodně lepší vyrazit kousek za Glasgow a podívat se na Isle of Arran, kterému se přezdívá Malé Skotsko a kde je tak krásně, až z toho člověku srdce usedá. Vůbec se nedivím, že národním zvířetem Skotska je jednorožec, protože člověk má pocit, že ho tu každou chvíli potká, obzvlášť, když se nad námi a nad kopci vyklene přímo ukázková duha. Potkáváme „jen“ tuleně a aby toho slunce v duši nebylo málo, ještě ochutnáváme Gold of Arran, což má připomínat Bailey’s, ale ve skutečnosti je to mnohem lepší. Normálně tyhle sladké likérky nemusím, ale tohle je něco jiného, tohle má sílu a velmi příjemně to oblažuje hrdlo.

No filter duha

Distillery, Isle of Arran

Zpět v Glasgow si dobíjíme sebevědomí. Skotsko je totiž také bohužel zemí nevkusně zmalovaných Britek/Skotek v nelichotivě krátkých leopardích sukních. Naopak Skoti jsou moc hezcí, všichni vypadají jako mužní frontmani garážovky na vzestupu. Něco jako Gerald Butler, rodák z Glasgow, když vezme do rukou kytaru ve filmu P. S. Miluji tě. Dokonce si ten film večer na koleji pouštíme. Je mi po celém dni tak hezky, že ze mě tato romantická komedie/drama vydoluje několik nekontrolovatelných vzlyků. To asi ten podzim.

Další den se jdeme podívat na univerzitu. Najednou kamarádce ten Erasmus strašně závidím. Chtěla bych se zase vrátit do školy, jít na přednášku, tisknout si k hrudi tlusté knihy, dostat jedničku z testu, excelovat u zkoušky… Ale samozřejmě jen za předpokladu, že bych studovala v Bradavicích. S nakoupenými knihami si v gotických průčelích připadám jako Hermiona a opravdu je mi líto, že mi ještě sova žádný dopis nepřinesla a asi už ani nikdy nepřinese. Nevadí, i tak je tady krásně. Tráva je ve Skotsku zelenější, to je prostě fakt, ne jen dojem z výletu. I bouřkové mraky jsou tu temnější a šedější a slévají se za obzor jako rozmazané vodovky. Teď si nepřipadám jako Hermiona, ale jako Jane Eyrová a to jsem to ani nečetla. Ale přečtu brzy, protože jsem ji ukořistila v charity shopu za 50p. Asi tu budu muset nechat všechno oblečení nebo si ho obléknout na sebe, z batohu se totiž stala knihovna.

A nakonec výstava fotografií Linda McCartney Retrospective, důkaz toho, že Linda nebyla jen manželkou brouka, ale také úspěšnou fotografkou a neobyčejně talentovanou dokumentaristkou obyčejného života. A Paul byl konec konců podle všeho taky jen člověk a milující otec a manžel. Výstavu vřele doporučuji.

P. S. I love you Skotsko, hlavně proto, že jsi mi ukázalo, že ještě jsem schopná se zamilovat a že přece ještě někde hluboko jsem bonnie lassie*.

*bonnie lassie = this term was oftenly used in old poems by poets of past generations to denote a beautiful lady or a girl. Bonnie means beautiful, cheerful (zdroj: https://www.quora.com/What-does-it-mean-when-someone-calls-you-a-bonnie-lass ).
Volně přeloženo mnou: Hezká, milá, svěží, šťastná, žádoucí dívka.