Úvahy a inspirace

Apokalypsa

Nedávno jsem si předplatila Respekt. Mladá uvědomělá žena jako já se přece musí orientovat v tom, co se zrovna děje. Někdy je to čtení inspirující, někdy už méně, ale za poslední asi dva týdny pozoruju, že mě čtení Respektu spíš deprimuje, než povzbuzuje na duchu.

Tento týden přinesl informace o změnách v české politice. O tom se snad ani nechci rozepisovat, protože si nepřipadám kompetentní k nějaké rozsáhlé politické diskuzi. Jen si říkám, jak se tady může někdy něco změnit k lepšímu, když se ministři v úřadech, které vyžadují kontinuitu, střídají jak na běžícím páse a o jejich kompetencích by se dalo taky pochybovat. Například ministr kultury, pan Staněk, který je bývalým olomouckým primátorem. Popravdě jsem ani nezaregistrovala, že v Olomouci zastával úřad někdo tohoto jména, dokonce čtyři roky, a to se považuji za občanku, která sleduje své rodné město. Zachytila jsem ho až teď, když zničehonic odvolal dva představitele kulturních institucí, přičemž jednou z nich je dokonce Národní galerie. Těžko říct, co se v těchto institucích doopravdy děje. Nevěřím, že je tam všechno čisťounké. Jenomže pan ministr Staněk zrovna není nejlepším obhájcem svých kroků, což je dost podezřelé. Navíc na stranu odvolaného ředitele Národní galerie se postavilo již několik představitelů významných kulturních institucí po celém světě a to jistě není náhoda. Tak si říkám, co je vlastně tenhle Staněk zač? Trochu jsem si projela Wikipedii a pár článků, které se teď vyrojily a musím říct, že mě tenhle původně učitel češtiny a občanky vůbec nepřesvědčil. I když si stále nepřipadám dostatečně kompetentní, podepsala jsem petici na https://www.nekulturniministr.cz/ , protože mě, přiznávám, ovlivnila jména již podepsaných a taky ta podpora ze zahraničí. I ten článek z Respektu stojí za přečtení: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/17/stanek-v-porcelanu

Dalším tématem tohoto čísla, které se mě dotklo, je nejen ekologická katastrofa, která se na nás neřítí, protože už se dávno přiřítila. Sucho. Teplo. Jeden týden zima, týden poté léto. Maso plné salmonely z Polska. Hormony ve vodě. Mikroplasty ve vzduchu, v dešťové vodě, v organismech zvířat i nás lidí, prakticky všude. Vymřela obrovská kolonie tučňáků císařských. Zkáza je nevyhnutelná. Nemoci. Syndrom vyhoření. Odcizení lidí. Špatné mezilidské vztahy. Po čtyřech prosluněných velikonočních dnech jsem si tento týden připadala bezútěšně. Trošku za to mohly všechny ty články, trošku taky PMS, ale já nejsem člověk, který se normálně nechá vyvést z míry katastrofickými scénáři a už vůbec ne PMS. Nejsem ten, kdo uvažuje, jestli má smysl do této společnosti přivést děti. Právě naopak. Vkládám velké naděje do budoucí generace. Konec světa v roce 2012 jsme taky přežili. Tento týden mě však zase a znova donutil přemýšlet o tom, jak žiju, co a v jakém množství konzumuju a jestli náhodou nemůžu pro své okolí udělat víc. Třídím odpad. Používám frusack i menstruační kalíšek. Nejsem vegetarián, ale maso jím minimálně. Nevěřím, že někdy všichni přesedláme na vegetariánství a že to je cesta. Naopak je důležité odebírat maso z ověřených zdrojů a nejíst ho každý den, protože koneckonců maso, to je svátek. Nakupuju v sekáčích a pořádám bazary. Kupuju si ekologický prací prášek, postupně přecházím na biokosmetiku, vyrobila jsem si přírodní pudr i tvářenku a minulý rok dokonce opalovací krém (opalovací krémy přijdou v Respektu na přetřes v následujícím čísle, protože ničí korálové útesy). Snažím se neplýtvat vodou, přijde mi naprosto automatické zavřít kohoutek, když se mydlím nebo si čistím zuby (což bohužel spousta lidí kolem mě nedělá a přijde jim to normální). Dokonce jsem uvažovala, že když se budu sprchovat, stoupnu si u toho do nějakého lavoru, kterým potom budu splachovat záchod. Ale popravdě, není to moc praktické a asi jsem přece jen už taky strašně zpohodlnělá.

Já ale nechci být líná a nechci propadat panice při četbě Respektu!

Možná, že ta apokalypsa nebude zase až tak hrozná. Jak řekla jedna moje kamarádka, když jsem se jí svěřila se svou nedůvěrou v lidstvo a svět: „Ty jo, Peti, ale já bych vlastně chtěla zažít apokalypsu, ty ne? Je to jen jednou za život!“ Na to se nedá nic namítat.


Nijak výjimečné nejsou případy, kdy lidé ovládnutí pudem sebezáchovy zazdívali zaživa své morem nakažené příbuzné. Další pak propadali bezuzdnému pití a sexuálním orgiím…“
(Zdroj: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/17/apokalypsa-je-novy-zacatek )
Takže by to vlastně mohla být i dost sranda. Zatím jsem zazdívala jenom postavičky v počítačové hře The Sims. A bezuzdné pití
a sexuální orgie? To bych myslím taky zvládla. Aspoň bych taky třeba konečně zužitkovala znalosti a dovednosti z amerických katastrofických filmů… Bylo by rozhodně zajímavé vidět sama sebe, jak bych se chovala v situacích, ve kterých se z lidí stávají zvířata a jestli bych vůbec přežila. Jak silná bych byla. Fyzicky moc silná nejsem, o to víc by mě zajímalo, jestli by se ve mně vzedmula vlna psychické síly, díky které bych třeba dokázala přesvědčit tlupu zdatných jedinců, aby se ke mně přidali.
No dobře, to už trochu přeháním. Stejně by asi moc nebylo o co stát, i kdybych přežila. Zpustošená planeta, všude miliony mrtvých lidí a já bych si raketoplán do vesmíru sama sestrojit nedokázala. Takže prozatím budu doufat, že ta apokalypsa hned tak nepřijde.

Budu dál třídit odpad, šetřit vodu, maso jíst jen za odměnu a rodit děti, které to budou muset nějak zvládnout. Já se jim to budu snažit co nejvíc ulehčit. Svými činy tady a teď. A když to nebude stačit a ta apokalypsa opravdu přijde a já budu vetchá stařenka a můj syn mě ponese na zádech, protože bude natolik citlivý, že mě nezazdí, tak mu po několika kilometrech běhu apokalyptickým peklem, při kterém bude ze země tryskat láva, z nebe padat meteority a já budu ze synových zad posledními silami palcátem rozhánět zběsilou lidskou zvěř, řeknu: „Nechte mě tady. Zachraňte alespoň sebe! Navždy vás budu milovat!“

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s