Úvahy a inspirace

Banán v čokoládě

Ve skvělé knížce Women don’t owe you pretty od neméně skvělé Florence Given jsem narazila na termín fatophobia. V kontextu knížky jde o hejtování tlustých lidí, což Florence rázně odsuzuje. Ve mně to spíš vyvolalo úvahu nad tím, jak se my holky pořád tak děsně bojíme, že ztlousneme a kdy už si konečně přestaneme nechat… Pokračovat ve čtení Banán v čokoládě

Úvahy a inspirace

Seriálové spisovatelky

Nejlepší na tom, když člověk musí ležet v posteli a nic nedělat je, že se může věnovat binge watchingu a necítit se provinile za promarněný čas při každé další epizodě seriálu. Nemusí stihnout zastavit uprostřed těch pěti vteřin, než se spustí nová epizoda, a jít už konečně spát nebo dělat něco produktivního. Může beztrestně rovnou… Pokračovat ve čtení Seriálové spisovatelky

VKVčka (Velmi Křehké Vztahy)

Odcházení

Do Olomouce už dávno nejezdím odpočívat. Většinou je víkend tak napěchovaný programem, návštěvami apod., že bych potřebovala ještě další víkend na regeneraci. A tak se stalo, že z víkendu, kdy jsem měla hlídat psa a trochu si užít klidu na psaní, se stal víkend balení babičky do domova důchodců. Taťkovi se podařilo sehnat místo tak… Pokračovat ve čtení Odcházení

Úvahy a inspirace

Idoly

„Já ty celebrity zase až tak nežeru, ale tihle dva jsou sledování hodní“. Takto jsem okomentovala storýčko z koncertu Emmy Smetany a Jordana Haje. Vytvořili totiž tak upřímně intimní a jedinečnou atmosféru na stmívající se střeše Radosti, že jsme s mužem odcházeli příjemně okouzleni. Kdybych měla ještě svůj dětskej pokojíček, pověsila bych si Emmu na… Pokračovat ve čtení Idoly

VKVčka (Velmi Křehké Vztahy)

Anybody

Stačí vyťukat čtyřmístný kód. Dveře se otevřou. Vklouzneme dovnitř a rychle je za sebou zase zavřeme. Realitu necháme za nimi. Od snu nás dělí ještě plachta, velmi chytré (jako ostatně spousta malých detailů v celém hotelu), můžeme se tak nejprve osvěžit v koupelně, aniž bychom narušili začátek hry a vstoupili do pokoje samotného. Pokoje s… Pokračovat ve čtení Anybody

Nezařazeno

Dolce far niente

Zjistila jsem, že jsem poslední dobou strašně netrpělivá. Neumím čekat a chvíli jen tak neposedím. Místo abych si vychutnala sladké nicnedělání, jsem naprosto bezmocná. Uvědomila jsem si to minulý týden, když mi těsně před nosem ujel autobus z Bořislavky na Přední Kopaninu a další měl jet za 20 minut. 20 minut! Krátká doba, například když… Pokračovat ve čtení Dolce far niente